Sámo je jednou z nejzáhadnějších postav naší rané historie. Jeho jméno se objevuje v souvislosti s prvním známým slovanským státem, který vznikl v 7. století na území dnešních Čech, Moravy, Slovenska a Rakouska.
- Sámo byl franský kupec, který se stal vládcem kmenového svazu Slovanů v 7. století. Jeho říše se rozkládala na území dnešní České republiky, Slovenska, Rakouska a Maďarska.
- Sámo se narodil někdy na počátku 7. století v "senonském kraji", který není přesně známý, ale mohl být ve střední Francii nebo Belgii.
- Sámo přišel ke Slovanům okolo roku 623 s karavanou obchodníků a zaujal je svými dovednostmi a znalostmi.
- Sámo sjednotil Slovany proti Avarům, kteří je sužovali nájezdy a daněmi. Roku 626 porazil avarskou armádu a získal si uznání a respekt Slovanů.
- Sámo si vzal za manželky dvanáct dcer slovanských náčelníků, čímž si zajistil spojenectví a loajalitu různých kmenů.
- Sámo vedl Slovany i proti Frankům, kteří chtěli rozšířit svou moc na východ. Roku 631 odrazil franský útok v bitvě u Wogastisburgu, který je považován za největší slovanské vítězství v té době.
- Sámo zemřel mezi lety 658 a 661 a jeho říše se pravděpodobně rozpadla na menší kmenové jednotky. O jeho potomcích se neví mnoho, ale někteří historikové spekulují, že byl předkem knížete Moravoda z rodu Mojmírovců.
Sámo byl podle některých pramenů franský kupec, který se oženil s dcerou slovanského náčelníka a stal se vůdcem slovanského povstání proti Avarům. Podle jiných pramenů byl Sámo slovan původem z Moravy, který se vypracoval na mocného panovníka. Kdo byl tedy Sámo a jak se dostal k moci?
V tomto článku se pokusíme odpovědět na tyto otázky na základě historických pramenů a nových výzkumů. Zajímá nás především, jak se Sámo dostal do kontaktu se slovany, jak si získal jejich důvěru a loajalitu, jak si udržel svou moc a jakou roli hrál v mezinárodní politice té doby. Budeme také zkoumat, jaký byl charakter a rozsah jeho státu, který je někdy nazýván Samova říše nebo Samovo kaganát.
Kdo to byl a jak se ke slovanům u nás dostal Sámo
podle historie zde:https://www.historieblog.cz/2018/07/uvaha-kdo-byl-samo-novy-pohled/
Sámo je jednou z nejzáhadnějších postav naší historie. O jeho životě a původu se toho ví velmi málo, ale jeho jméno je spojeno s prvním slovanským státem na našem území. Kdo to byl a jak se ke slovanům u nás dostal?
Podle tradičního názoru byl Sámo franský kupec, který se usadil mezi slovany a stal se jejich vůdcem. Tento názor vychází z jediného písemného pramene, který o Sámovi hovoří - z díla Fredegarovy kroniky. Podle ní Sámo porazil franského krále Dagoberta I. v bitvě u Wogastisburgu v roce 631 a založil slovanskou říši, která trvala až do jeho smrti v roce 658.
Tento příběh je ale plný nejasností a rozporů. Například nevíme, kde se nacházel Wogastisburg, ani jak velká byla Sámova říše. Také není jasné, proč by se franský kupec stal vůdcem slovanů, kteří byli tehdy považováni za barbary. A co víc, existují i jiné teorie o Sámově původu, které ho spojují s jinými národy nebo oblastmi.
Například někteří historikové tvrdí, že Sámo byl ve skutečnosti Avar, tedy příslušník kočovného národa, který vládl na Panonské nížině. Podle této teorie byl Sámo poslán jako zástupce Avarů k slovanům, aby je podrobil a zdanil. Později by se ale osamostatnil a vytvořil vlastní říši.
Jiní historikové zase spekulují, že Sámo byl Iránec, který přišel do Evropy s hunskými nájezdníky. Podle této teorie byl Sámo potomkem krále Balamira, který vedl Huny po smrti Attily. Sámo by pak zdědil část hunské říše a spojil se se slovany.
Další možnost je, že Sámo byl Slovan, který se narodil v Byzanci nebo na Balkáně. Podle této teorie byl Sámo vyslancem byzantského císaře Herakleia, který chtěl navázat spojenectví se slovany proti Avarům. Sámo by pak využil své znalosti slovanského jazyka a kultury a stal se jejich králem.
Jak vidíte, existuje mnoho možných odpovědí na otázku, kdo byl Sámo a jak se ke slovanům u nás dostal. Pravda je pravděpodobně někde mezi nimi, ale možná ji nikdy nezjistíme. Sámo zůstane tajemnou postavou, která ovlivnila dějiny našeho národa.
